Co čtu 1-24
Antonín Přidal: Z očí do očí. Kdysi dávno, na začátku 90. let, jsme se s otcem dívali na pořady Klub Netopýr a Z očí do očí. Bylo to tehdy naprosté zjevení, sledovat po letech bolševického blábolení kultivovanou debatu. Některá témata mi byla bližší a jiná vzdálená, ale na tom nezáleželo. Vždycky se dalo dozvědět něco zajímavého. Protože člověk, který debatu vedl a udával směr a hranice, byl opravdu třída: Antonín Přidal.
Po několika desítkách let jsou tyhle rozpravy cenným záznamem doby. Co je na nich však opravdu pozoruhodné, je odhalení jejich aktérů. Je až neuvěřitelné, jak v těchto rozhovorech lidé ukazují, co jsou zač – pravý doklad mistrovství Antonína Přidala. Zůstal pro mě prototypem moderátora, protože byl první a hlavně jedinečný.
Od těch dob pojem „moderátor“ získal zcela odlišný obsah. Jediné televizní debaty, na které se pravidelně dívám, je studio k formuli 1. A taky sleduji analýzy po fotbalu. Ovšem to pouze v případě, pokud není hostem nějaký nejlépe placený moderátor, zpívající herec či jiná pahvězda.
Předchozí článek
Nový smysl hodinDalší článek
Co čtu 2-24