Co čtu 5-24

Co čtu 5-24

Co čtu
Červen / 2024
20.7. 2024 Brno

Netrvalo to ani měsíc a po knize Liv Ulmann se ke mně dostala autobiografie Ingmara Bergmana Laterna Magica.

Uhrančivá, dominantní mysl. Rafinovaná obraznost a oslnivé vyjadřování. Schopnost až ďábelsky přesného vhledu do situací i do lidí, kromě jediného člověka: sebe sama. U tohoto typu osobnosti bývá až přízračná přesnost pojmenování reality vyvážena totální absencí empatie. Text to na mnoha místech potvrzuje.

O filmu se zde píše překvapivě málo. Magie filmového pásku autora fascinuje, ale pouze jakýmsi povrchním dětinským zájmem. Stejně tak dopadá jeho filosofování. Znovu a znovu klade hlubokou otázku, ale ta zůstává v řečnické rovině, až se rozplyne do ztracena. Autor není myslitel, ale ani nepostupuje intuitivně, na to je příliš uvězněn sám v sobě. Těžiště jeho fungování spočívá ve vztazích. Připadá mi pozoruhodné, že lidé, kteří zdůvodňují své činy vášní, jednají v podstatě velmi mechanicky. Kniha mi objasnila, proč mě Bergmanovy filmy nedovedou vtáhnout. Jsou pro mě něco jako povinná četba: součást kánonu, který nezaručuje kvalitu.

Za filosofii fotografie. Vilém Flusser. Knížku mi doporučil Jakub Pavlík. Nabízí opravdu neotřelý pohled na fotografii, jejíž objevení se v historii lidstva autor přirovnává k objevu písma. Mám pocit, že za vytvářením fotografie a její rolí ve společnosti je cosi nesmírně dalekosáhlého a tato neobyčejně originální esej mě navedla na nové stopy. Kdyby se autor nepouštěl do termodynamických úvah, byl by text ještě hodnotnější. Pochází ale z období prigoginovské módy, kdy snad každý akademik musel blábolit o entropii, aniž by tušil, o co jde, takže nepřesnosti tohoto typu můžeme zanedbat.

nikola klanicova

Kategorie

Chronologicky

    Předchozí článek

    Další článek